Preventivní program

Prevence sociálně patologických jevů u dětí

Vypracovala: Mgr. Michaela Šrejberová, DiS. – zástupce ředitele

Projednáno na pedagogické radě: 27. 8. 2024

Platnost od: 2. 9. 2024      

Obsah

  1. Úvod  
  • Charakteristika mateřské školy
    • Analýza současného stavu mateřské školy
    • Spolupráce mezi pedagogy
    • Spolupráce s ostatními zaměstnanci školy
    • Spolupráce mezi pedagogy a rodiči
  • Cíle prevence v mateřské škole
    • Vytváření pravidel
    • Šikana – posilování mezilidských vztahů
    • Zdraví
    • Hygiena
    • Výživa
    • Pohyb
    • Rostliny a my
    • Zvířata a my
    • Alkohol
    • Kouření
    • Drogy
    • Cizí lidé
    • Komunikační technologie
    • Doprava
    • Logopedie
  • Realizace programu
  • Evaluace preventivního programu
  1. Úvod

Minimální preventivní program je vypracován pro potřeby mateřské školy Stárkov.
Minimální preventivní program vychází ze školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, pod názvem „Moje školka od jara do zimy“.

Vymezuje pravidla, která mají děti dodržovat při pohybu ve třídě a v chování k druhým lidem, obzvlášť k dětem v MŠ. Dále se zabývá tématy směřujícími k etice a etiketě.
Nedílnou součástí je osvojování si kultury a kulturních vzorců.

Minimální preventivní program vychází z Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019 – 2027, dále je v souladu s pokyny MŠMT, č. j. 1454/2000-51, který do prevence rizikového chování zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiné násilí, rasismus, xenofobii, intoleranci, antisemitismus, ze Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů
ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28, z Metodického pokynu MŠMT ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č. j. MŠMT 21149/2016, také z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Příloha č. 22) Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví, nastavení) systémové metodické podpory a práce s rodinou a školou či školským zařízením. (č. j. MŠMT5217/2017-1)

Minimální preventivní program podporuje zdravý životní styl a je základním nástrojem prevence. Očekávané výstupy správných společenských návyků budou naplňovány v souladu se záměry s ŠVP a bude prolínat ve všech vzdělávacích oblastech vzdělávacího programu.

Se sociálně patologickými jevy jako např. týrání, šikana, nesnášenlivost, návykové látky a ad., se mohou setkat děti již v předškolním věku. Proto začínáme s primární prevencí již se začátkem docházky do mateřské školy. Preventivní program je přizpůsobený pro děti všech věkových skupin.

  • Charakteristika mateřské školy

Mateřská škola Stárkov je součástí ZŠ a MŠ Stárkov. Zajišťujeme péči o děti od 3 do 7 let.

MŠ Stárkov má kapacitu 24 dětí a učitelky pracují podle ŠVP „Moje školka od jara do zimy,“ který vychází z RVP PV.

  • Analýza současného stavu mateřské školy

Co se nám daří:

  • Komunikace s rodiči – probíhá každý den (vyzvedávání dětí).
  • Zapojení rodičů a účast rodičů na společenských akcích pořádané mateřskou školou (příprava občerstvení, pomoc při přípravách, …).
  • Pro rodiče jsme připravili besedy, které napomohou v prevenci a s výchovou dětí.
  • Účast rodičů i širší veřejnosti na besedách je značná.
  • Zvelebení prostředí školy, zahrady.
  • Využití školní zahrady.
  • Využití tělocvičny (pro účely školky i pro veřejné účely).
  • Dobrá spolupráce se zřizovatelem.
  • Podařila se nám navázat spolupráce s policií – pro děti byl připraven interaktivní preventivní program.
  • Dobrá spolupráce s dalšími institucemi (SPC, PPP, MÚ Stárkov,…).

Co se zdařilo částečně:

  • Zprovoznit internetové stránky školy. Chybí už jen stálá fotogalerie. Komunikační systém stránek je funkční.

Co se nedaří:

  • Odstranit strkání do dětí, štípání.
  • Skákání do řeči, drobné vulgarismy.
  • Netrpělivost.

Letos jsme museli řešit častěji patologické jevy, jako je strkání do dětí, braní hraček, drobný fyzický kontakt mezi dětmi. Opakovaně jsme zařazovali do výuky společné nastavení pravidel. Na modelových situacích jsme vysvětlovali a poukazovali na nevhodné chování. Děti byly vedeny, aby se za nevhodné projevy a chování omluvily. Zákonní zástupci byli informováni. Pro rodiče jsme uskutečnili několik přednášek a workshopů na problematická téma – např. přednášku na téma: Pravidla ve výchově dětí.

  • Spolupráce mezi pedagogy

Jsme jednotřídní mateřská škola, kde je nutná úzká spolupráce a fungující komunikace mezi pedagogy. Jak už to bývá, občas nastane komunikační šum, proto je třeba, aby učitelka mohla navázat na práci své kolegyně, je třeba vše dobře a výstižně zapisovat do přehledu výchovné práce a zaznamenávat údaje o dětech podle dohodnutých pravidel hodnocení. 
 

  • Spolupráce s ostatními zaměstnanci školy

Důležitou spolupráci je zapojení paní školnice do dění v MŠ. Napomáhá s hygienou u dětí, s oblékáním na pobyt venku, se stolováním, vydává stravu dětem.

  • Spolupráce mezi pedagogy a rodiči

Rodiče mají možnost řešit neodkladné záležitosti při předávání dětí, nebo si domluvit schůzku na konkrétní datum a čas. Ke komunikaci s rodiči nejčastěji používáme osobní setkání, další možností je využití telefonu, či mailu. 

Rodiče dostávají informace osobně při předávání dětí, nebo informace vyvěšujeme na nástěnku v šatně, popřípadě na internetových stránkách školy.

Individuální konzultace si rodiče domlouvají dle potřeby s pedagogy.
Nemáme určeny konkrétní konzultační hodiny, protože je lépe domluvit se s rodiči, dle jejich možností. Rodičům se snažíme vycházet maximálně vstříc, aby spolupráce a komunikace mezi pedagogem a rodičem byla efektivní a účinná.

Úzká spolupráce s rodiči:

  •  vzájemná informovanost,
  • společné aktivity v MŠ – besedy s odborníky, besídky, tvoření, společenské akce – adventní setkání, Den Matek apod.
  • Cíle prevence v mateřské škole

Program je přizpůsoben pro všechny děti v MŠ (heterogenní třída).

Cíle MPP jsou především ve:

  • výchově ke zdravému životnímu stylu, podněcování dětí k uvědomění si zodpovědnosti za své zdraví a za životní prostředí,
  • vytváření žebříčku hodnot s důrazem na život bez drog, násilného a diskriminačního chování,
  • posilování duševní odolnosti vůči stresu a negativním zážitkům,
  • minimalizaci výskytu sociálně patologických jevů,
  • nabízení účasti, po dohodě s rodiči, dětem aktivity na školních i mimoškolních aktivitách a vytváření pozitivní motivace pro zapojení dětí do školních i mimoškolních aktivit,
  • předávat dětem informace z oblasti návykových látek a zdravého stravování,
  • posilovat pozitivní sociální klima a tím pozitivní vztahy v kolektivu dětí,
  • seznámit děti s multikulturní výchovou,
  •  mít správný režim dne,
  • znát zásady slušného chování,
  • umět říci „ne,“
  • naučit se rozlišovat dobré a špatné,
  • umět čelit tlaku vrstevníků,
  • umět se sebeovládat.
  • Vytváření pravidel

V mateřské škole jsou vytvořena a vystavená pravidla chování dětí. Pravidla děti spoluvytvářejí a učí se je chápat a dodržovat. Pravidla vycházejí ze školního řádu mateřské školy.
Pravidla jsou vytvořena tak, aby je děti vizuálním pohledem pochopily – piktogramy.

Naše pravidla:

  • Neběháme ve třídě, po chodbě, po schodech, v šatně (možnost úrazu) = šnečkové pravidlo.
  • Ve třídě, v šatně nekřičíme (šetříme si sluch, nerušíme ostatní děti při hře, či řízených činnostech) = ouškové pravidlo.
  • Spory mezi sebou neřešíme rukama, ale slovem a přátelskou dohodou, neubližujeme si = kamarádské pravidlo.
  • Nemluvíme vulgárně, hrubě = pusinkové pravidlo.
  • Uklízíme hračky na své místo = ručičky nám pomáhají.
  • Neničme úmyslně kamarádovi hru.
  • Umíme poprosit a poděkovat.
  • Stolečkové pravidlo.
  • Chráníme přírodu. 
  • Pravidla při pobytu na zahradě (tyto pravidla opakujeme pravidelně před pobytem na zahradě).
  • Šikana – posilování mezilidských vztahů
  • Upevňovat obecně uznávané hodnoty a postoje společenského života.
  • Pěstovat úctu k životu (stáří x mládí, fauna a flóra…).
  •  Posilovat a rozvíjet zdravé vrstevnické vztahy.
  •  Podporovat v dětech jejich přirozenou potřebu poznávat nové.
  • Posilovat hodnotu vzdělání.
  •  Účinně a profesionálně postupovat při rozpoznání šikany.

Ochrana dětí před šikanou v předškolním vzdělávání

Empirické zkušenosti potvrzují, že šikana se může objevovat už v mateřské škole (dále jen „MŠ“). Vyskytují se tam prvky šikany a spíše zárodečná stadia tohoto destruktivního fenoménu.
Nicméně skrytá a neléčená počáteční šikana působí i zde velké škody a trápení, které zasáhnou děti, rodiče i pedagogy.

Škola musí zabezpečit minimální požadavky na ochranu dětí před šikanou. Po odborném a bezpečném rozkrytí šikany pedagog zvolí podle situace vhodný způsob nápravy, např.:

rozhovor s dítětem, které ubližuje – pedagog využije opatření, která v MŠ fungují, např. srozumitelně sdělí dítěti, že porušilo stanovená pravidla, vede jej v sociálně žádoucích projevech, navrhuje a ukazuje mu adekvátní varianty v projevech chování; samozřejmě, jakmile je to možné, ocení jeho zlepšení;

zavedení ochranného režimu oběti – v počátku pro jistotu MŠ nastaví přísnější dozor; v některých komplikovanějších případech oběť a útočníka v rámci možností od sebe oddělí; není vhodné konfrontovat agresora s obětí;

práce se skupinou – MŠ využije intervenční program, v němž děti získávají žádoucí vzory chování a zároveň se mohou „dotknout“ pocitů toho, komu je ubližováno; vhodné jsou činnosti podporující spolupráci, při nichž nejsou vítězové a poražení; využít se dají rovněž pohádky či příběhy a jejich dramatizace;

rozhovor se zákonnými zástupci dítěte agresora – proběhne až tehdy, když je situace zmapovaná; důležitá je maximální snaha získat je pro spolupráci; nejbezpečnější je, když rozhovor provede pracovník MŠ; rozhovor rodičů oběti s rodiči agresora je velmi rizikový.

Škola může zvolit i kombinaci výše uvedených metod.

Škola zajišťuje podporu a rozvoj pro své pedagogy v podobě kontinuálního plánu dalšího vzdělávání.

Spolupráce s rodiči je velmi úzká a doposud bezproblémová a osvědčilo se nám operativní řešení i drobných problémů hned v začátku. Rodiče i pedagogové svým vlastním jednáním modelují a podporují prosociální chování.

  • Zdraví
  • Vymezit zdravé a škodlivé potraviny.
  • Vědět rozdíl mezi pojmy zdraví x nemoc.
  • Vyvodit a pochopit pojem – tělesná pohoda, duševní pohoda a sociální.
  • Umět říci, že nás něco bolí a kde.
  • Hygiena
  • Upevňovat hygienické návyky u dětí. 
  • Nebezpečí nákaz.
  • Dodržování hygienických návyků (mytí rukou, používání toalety, umět smrkat
    do kapesníků, hygiena vlasů, ….)
  • Výživa, stravování a stolování
  • Jídla zdravá a škodlivá.
  • Pitný režim.
  • Stolování.
  • Pohyb
  • Vedení dětí ke zdravému pohybu.
  • Předcházení úrazů.
  • Rostliny a my
  • Umět rozpoznat některé léčivé rostliny.
  • Nebezpečné rostliny a plody.
  • Chráníme přírodu.
  • Zvířata a my
  • Umět rozpoznat domácí zvířata, zvířata ze ZOO, lesní zvěř.
  • Chráníme zvířata.
  • Ohrožená zvířata.
  • Zvířata, která ohrožují naše zdraví (klíště, jedovatý had, …)
  • Alkohol
  • Primárním úkolem je zjistit základní znalosti dětí o alkoholu a jaké mají zkušenosti s užíváním alkoholu – rodiče, ve svém okolí.
  • Nebezpečí při požívání alkoholu.
  • Kouření
  • Co lidem způsobuje kouření – nemoci, ohrožují druhé lidi.
  • Proč lidé kouří.
  • Vymyslet řešení, jak to udělat, abychom nebyli v zakouřeném prostředí.
  • Drogy
  • Léky, není lék jako lék, některé léky musíme užívat, ale musíme se řídit předpisem
    od lékaře.
  • Podávání léků.
  • Zvířata a lidé nemají stejné léky.
  • Jeden lék není na všechny neduhy.
  • Drogy – látky, které škodí zdraví.
  •  Cizí lidé
  • Nemluvit s neznámými lidmi.
  • Únos.
  • Nebrat si nic od cizích lidí.
  • Nácvik odmítání.
  • Komunikační technologie
  • Jak nám prospívají technologie (k vyhledávání informací, spojení se světem,…).
  • Nevhodné programy.
  • Jak nám škodí IT – závislost, zkažené oči, …
  • Kyberšikana.
  • Doprava
  • Znát základní pravidla silničního provozu.
  • Nebezpečí na silnici, ulici.
  • Logopedie

Pro podporu všestranného rozvoje dětí v předškolním vzdělávání je do ŠVP zařazena logopedická prevence. Logopedická prevence spočívá ve včasném předcházení poruch řeči a všech částí sdělovacího projevu. Rozlišována je primární, sekundární a terciární logopedická prevence.

Úkolem primární logopedické prevence je pozitivně ovlivňovat vývoj řeči, správné mluvy a komunikačních návyků.

Sekundární logopedická prevence se netýká všech dětí, ale pouze těch, které spadají do tzv. rizikové skupiny a jsou ohroženy možností narušeného vývoje řeči.

Terciární logopedická prevence je směrována k dětem, u kterých se narušená komunikační schopnost již projevila. Odborně prováděné logopedické činnosti mají nejenom charakter terapeutický, ale i výchovně vzdělávací. Předcházejí negativním důsledkům narušené komunikační schopnosti v osobnostním rozvoji dětí a snaží se zamezit opakování nebo zhoršování komunikačních potíží.

Prevencí patologických jevů je podpora dítěte k vytvoření zdravého sebevědomí, se schopností bránit se projevům násilí, které bude umět komunikovat s ostatními, dokáže pomoci druhému, bude mít rozvinutou emoční inteligenci a bude empatický k druhým.

Kritické situace společně rozebíráme v komunitním kruhu, nebo v ranním kruhu, kde společně s dětmi hledáme správná řešení, vysvětlujeme a hodnotíme sebe i druhé.

  • Realizace programu

Různá témata otvíráme při každodenních činnostech. Naše snaha prolíná celým dnem a odráží se ve všech činnostech.

Prevence se objevuje ve většině tematických blocích jako např. lidské tělo, zdraví, zdravá výživa, sport, zdraví a pohyb, dopravní výchova, já moje okolí, zvířata…

Do mateřské školy zveme odborníky, kteří nám pomáhají s prevencí.

Veškeré výstupy zapisujeme do třídní knihy.  

Příkladem dětem jde celý pedagogický sbor, který se v této problematice dále vzdělává (DVPP, nebo samostudium).

Ve vzdělávací práci využíváme různé materiály z internetu, pracovní listy, odborníky, …

  • Evaluace preventivního programu

Analýza úspěšnosti naplňování cílů bude provedena pedagogy v červnu.
Výsledky plnění programu budou vyhodnoceny a zakotveny ve vlastním hodnocení školy.
Dílčí evaluace probíhá na pedagogických poradách, viz záznamy z pedagogických porad.







































































































































































































































































































































































































































































































Prevence
sociálně patologických jevů u dětí

 

 

 

Vypracovala:
Mgr. Michaela Šrejberová, DiS. – zástupce ředitele

Projednáno
na pedagogické radě:

Platnost
od: 2. 9. 2024
      

 

 

Obsah

1.  
Úvod  

 

2.  
Charakteristika
mateřské školy

2.1.         
Analýza současného stavu mateřské školy

2.2.         
Spolupráce mezi pedagogy

2.3.         
Spolupráce s ostatními zaměstnanci
školy

2.4.         
Spolupráce mezi pedagogy a rodiči

 

3.  
Cíle
prevence v mateřské škole

3.1.         
Vytváření pravidel

3.2.         
Šikana – posilování mezilidských vztahů

3.3.         
Zdraví

3.4.         
Hygiena

3.5.         
Výživa

3.6.         
Pohyb

3.7.         
Rostliny a my

3.8.         
Zvířata a my

3.9.         
Alkohol

3.10.      
Kouření

3.11.      
Drogy

3.12.      
Cizí lidé

3.13.      
Komunikační technologie

3.14.      
Doprava

3.15.      
Logopedie

 

 

 

4.  
Realizace
programu

5.  
Evaluace
preventivního programu

 

1.    
Úvod

Minimální preventivní program je
vypracován pro potřeby mateřské školy Stárkov.
Minimální preventivní program vychází ze školního vzdělávacího programu pro
předškolní vzdělávání, pod názvem „Moje
školka od jara do zimy“
.

Vymezuje pravidla, která mají děti
dodržovat při pohybu ve třídě a v chování k druhým lidem, obzvlášť k dětem v
MŠ. Dále se zabývá tématy směřujícími k etice a etiketě.
Nedílnou součástí je osvojování si kultury a kulturních vzorců.

Minimální preventivní program
vychází z Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže
na období 2019 – 2027, dále je v souladu s pokyny MŠMT,
č. j. 1454/2000-51, který do prevence rizikového chování zařazuje konzumaci
drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling,
záškoláctví, šikanování a jiné násilí, rasismus, xenofobii, intoleranci,
antisemitismus, ze Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a
mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy,
z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a
studentů
ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28, z Metodického pokynu
MŠMT ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve
školách a školských zařízeních č. j. MŠMT – 21149/2016, také z Metodického
doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Příloha č.
22) Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků
s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany
jejich zdraví, nastavení systémové metodické podpory a práce s rodinou a školou
či školským zařízením. (č. j. MŠMT5217/2017-1)

 

Minimální preventivní program
podporuje zdravý životní styl a je základním nástrojem prevence. Očekávané
výstupy správných společenských návyků budou naplňovány v souladu se
záměry s ŠVP a bude prolínat ve všech vzdělávacích oblastech vzdělávacího
programu.

Se sociálně patologickými jevy jako
např. týrání, šikana, nesnášenlivost, návykové látky a ad.,
se mohou setkat děti již v předškolním věku. Proto začínáme
s primární prevencí
již se začátkem docházky do mateřské školy. Preventivní program je přizpůsobený
pro děti všech věkových skupin.

2.    
Charakteristika
mateřské školy

Mateřská škola Stárkov je součástí
ZŠ a MŠ Stárkov. Zajišťujeme péči o děti
od 3 do 7 let.

MŠ Stárkov má kapacitu 24 dětí a
učitelky pracují podle ŠVP „Moje školka
od jara do zimy,“ který vychází z RVP PV.

 

2.1.      Analýza současného stavu mateřské
školy

Co se nám daří:

·      
Komunikace
s rodiči – probíhá každý den (vyzvedávání dětí).

·      
Zapojení
rodičů a účast rodičů na společenských akcích pořádané mateřskou školou
(příprava občerstvení, pomoc při přípravách, …).

·      
Pro
rodiče jsme připravili besedy, které napomohou v prevenci a
s výchovou dětí.

·      
Účast
rodičů i širší veřejnosti na besedách je značná.

·      
Zvelebení
prostředí školy, zahrady.

·      
Využití
školní zahrady.

·      
Využití
tělocvičny (pro účely školky i pro veřejné účely).

·      
Dobrá
spolupráce se zřizovatelem.

·      
Podařila
se nám navázat spolupráce s policií – pro děti byl připraven interaktivní
preventivní program.

·      
Dobrá
spolupráce s dalšími institucemi (SPC, PPP, MÚ Stárkov,…).

 

Co se zdařilo částečně:

·      
Zprovoznit
internetové stránky školy. Chybí už jen stálá fotogalerie. Komunikační systém
stránek je funkční.

Co se nedaří:

·      
Odstranit
strkání do dětí, štípání.

·      
Skákání
do řeči, drobné vulgarismy.

·      
Netrpělivost.

 

 

Letos
jsme museli řešit častěji patologické jevy, jako je strkání do dětí, braní
hraček, drobný fyzický kontakt mezi dětmi. Opakovaně jsme zařazovali do výuky
společné nastavení pravidel. Na modelových situacích jsme vysvětlovali a
poukazovali na nevhodné chování. Děti byly vedeny, aby se za nevhodné projevy a
chování omluvily. Zákonní zástupci byli informováni. Pro rodiče jsme
uskutečnili několik přednášek a workshopů na problematická téma – např.
přednášku na téma: Pravidla ve výchově dětí.

 

 

2.2.      Spolupráce mezi pedagogy

Jsme jednotřídní mateřská škola,
kde je nutná úzká spolupráce a fungující komunikace mezi pedagogy. Jak už to
bývá, občas nastane komunikační šum, proto je třeba, aby učitelka mohla navázat
na práci své kolegyně, je třeba vše dobře a výstižně zapisovat do přehledu
výchovné práce a zaznamenávat údaje o dětech podle dohodnutých pravidel
hodnocení. 
 

 

2.3.      Spolupráce s ostatními
zaměstnanci školy

Důležitou spolupráci je zapojení
paní školnice do dění v MŠ. Napomáhá s hygienou u dětí,
s oblékáním na pobyt venku, se stolováním, vydává stravu dětem.

 

2.4.      Spolupráce mezi pedagogy a rodiči

Rodiče mají možnost řešit
neodkladné záležitosti při předávání dětí,
nebo si domluvit schůzku na konkrétní datum a čas. Ke komunikaci s rodiči
nejčastěji používáme osobní setkání, další možností je využití telefonu, či
mailu. 

Rodiče dostávají informace osobně
při předávání dětí, nebo informace vyvěšujeme
na nástěnku v šatně, popřípadě na internetových stránkách školy.

Individuální konzultace si rodiče
domlouvají dle potřeby s pedagogy.
Nemáme určeny konkrétní konzultační hodiny, protože je lépe domluvit
se s rodiči, dle jejich možností. Rodičům se snažíme vycházet maximálně
vstříc, aby spolupráce a komunikace mezi pedagogem a rodičem byla efektivní a
účinná.

 

 

Úzká spolupráce s rodiči:

 

  •  vzájemná
    informovanost,
  • společné
    aktivity v MŠ – besedy s odborníky, besídky, tvoření, společenské
    akce – adventní setkání, Den Matek apod.

 

3.    
Cíle
prevence v mateřské škole

Program je přizpůsoben pro všechny
děti v MŠ (heterogenní třída).

 

Cíle
MPP jsou především ve:

·      
výchově
ke zdravému životnímu stylu, podněcování dětí k
uvědomění
si zodpovědnosti za své zdraví a za životní prostředí,

·      
vytváření žebříčku hodnot s důrazem
na život bez drog, násilného a diskriminačního chování,

·      
posilování duševní odolnosti vůči
stresu a negativním zážitkům,

·      
minimalizaci výskytu sociálně
patologických jevů,

·      
nabízení účasti, po dohodě s
rodiči, dětem aktivity na školních i mimoškolních aktivitách a vytváření
pozitivní motivace pro zapojení dětí do školních i mimoškolních aktivit,

·      
předávat dětem informace z oblasti
návykových látek a zdravého stravování,

·      
posilovat pozitivní sociální klima
a tím pozitivní vztahy v kolektivu dětí,

·      
seznámit děti s multikulturní
výchovou,

·      
 mít správný režim dne,

·      
znát zásady slušného chování,

·      
umět říci „ne,“

·      
naučit se rozlišovat dobré a
špatné,

·      
umět čelit tlaku vrstevníků,

·       umět se
sebeovládat.

 

 

3.1.      Vytváření pravidel

V mateřské škole jsou
vytvořena a vystavená pravidla chování dětí. Pravidla děti spoluvytvářejí
a učí se je chápat a dodržovat. Pravidla vycházejí ze školního řádu mateřské
školy.
Pravidla jsou vytvořena tak, aby je děti vizuálním pohledem pochopily –
piktogramy.

 

Naše
pravidla:

·      
Neběháme
ve třídě, po chodbě, po schodech, v šatně (možnost úrazu) = šnečkové pravidlo.

·      
Ve
třídě, v šatně nekřičíme (šetříme si sluch, nerušíme ostatní děti při hře,
či řízených činnostech) = ouškové pravidlo.

·      
Spory
mezi sebou neřešíme rukama, ale slovem a přátelskou dohodou, neubližujeme si =
kamarádské pravidlo.

·      
Nemluvíme
vulgárně, hrubě = pusinkové pravidlo.

·      
Uklízíme
hračky na své místo = ručičky nám pomáhají.

·      
Neničme
úmyslně kamarádovi hru.

·      
Umíme
poprosit a poděkovat.

·      
Stolečkové
pravidlo.

·      
Chráníme
přírodu. 

·      
Pravidla
při pobytu na zahradě (tyto pravidla opakujeme pravidelně před pobytem
na zahradě).

 

3.2.     
Šikana – posilování mezilidských vztahů

 

·      
Upevňovat
obecně uznávané hodnoty a postoje společenského života.

·      
Pěstovat
úctu k životu (stáří x mládí, fauna a flóra…).

·      
 Posilovat
a rozvíjet zdravé vrstevnické vztahy.

·      
 Podporovat
v dětech jejich přirozenou potřebu poznávat nové.

·      
Posilovat
hodnotu vzdělání.

·      
 Účinně
a profesionálně postupovat při rozpoznání šikany.

 

 

 

 

Ochrana dětí před
šikanou v předškolním vzdělávání

 

Empirické zkušenosti potvrzují, že
šikana se může objevovat už v mateřské škole (dále jen „MŠ“). Vyskytují se tam
prvky šikany a spíše zárodečná stadia tohoto destruktivního fenoménu.
Nicméně skrytá a neléčená počáteční šikana působí i zde velké škody a trápení,
které zasáhnou děti, rodiče i pedagogy.

Škola musí zabezpečit minimální
požadavky na ochranu dětí před šikanou. Po odborném
a bezpečném rozkrytí šikany pedagog zvolí podle situace vhodný způsob nápravy,
např.:

 

rozhovor
s dítětem, které ubližuje

pedagog využije opatření, která v MŠ fungují,
např. srozumitelně sdělí dítěti, že porušilo stanovená pravidla, vede jej v
sociálně žádoucích projevech, navrhuje a ukazuje mu adekvátní varianty v
projevech chování; samozřejmě, jakmile je to možné, ocení jeho zlepšení;

zavedení
ochranného režimu oběti

v počátku pro jistotu MŠ nastaví přísnější dozor;
v některých komplikovanějších případech oběť a útočníka v rámci možností od
sebe oddělí; není vhodné konfrontovat agresora s obětí;

práce se skupinou MŠ využije intervenční program, v
němž děti získávají žádoucí vzory chování a zároveň se mohou „dotknout“ pocitů
toho, komu je ubližováno; vhodné jsou činnosti podporující spolupráci, při
nichž nejsou vítězové a poražení; využít se dají rovněž pohádky
či příběhy a jejich dramatizace;

 

rozhovor
se zákonnými zástupci dítěte agresora

proběhne až tehdy, když je situace zmapovaná; důležitá je maximální snaha
získat je pro spolupráci; nejbezpečnější je,
když rozhovor provede pracovník MŠ; rozhovor rodičů oběti s rodiči agresora je
velmi rizikový.

Škola může zvolit i kombinaci výše
uvedených metod.

 

Škola zajišťuje podporu a rozvoj
pro své pedagogy v podobě kontinuálního plánu dalšího vzdělávání.

Spolupráce s rodiči je velmi úzká a
doposud bezproblémová a osvědčilo se nám operativní řešení i drobných problémů
hned v začátku. Rodiče i pedagogové svým vlastním jednáním modelují a podporují
prosociální chování.

 

 

 

3.3.      Zdraví

·      
Vymezit
zdravé a škodlivé potraviny.

·      
Vědět
rozdíl mezi pojmy zdraví x nemoc.

·      
Vyvodit
a pochopit pojem – tělesná pohoda, duševní pohoda a sociální.

·      
Umět
říci, že nás něco bolí a kde.

 

3.4.      Hygiena

·      
Upevňovat
hygienické návyky u dětí. 

·      
Nebezpečí
nákaz.

·      
Dodržování
hygienických návyků (mytí rukou, používání toalety, umět smrkat
do kapesníků, hygiena vlasů, ….)

 

3.5.      Výživa, stravování a stolování

·      
Jídla
zdravá a škodlivá.

·      
Pitný
režim.

·      
Stolování.

 

3.6.      Pohyb

·      
Vedení
dětí ke zdravému pohybu.

·      
Předcházení
úrazů.

 

3.7.      Rostliny a my

·      
Umět
rozpoznat některé léčivé rostliny.

·      
Nebezpečné
rostliny a plody.

·      
Chráníme
přírodu.

 

3.8.      Zvířata a my

·      
Umět
rozpoznat domácí zvířata, zvířata ze ZOO, lesní zvěř.

·      
Chráníme
zvířata.

·      
Ohrožená
zvířata.

·      
Zvířata,
která ohrožují naše zdraví (klíště, jedovatý had, …)

3.9.      Alkohol

·      
Primárním
úkolem je zjistit základní znalosti dětí o alkoholu a jaké mají zkušenosti
s užíváním alkoholu – rodiče, ve svém okolí.

·      
Nebezpečí
při požívání alkoholu.

 

3.10.  Kouření

·      
Co lidem
způsobuje kouření – nemoci, ohrožují druhé lidi.

·      
Proč lidé
kouří.

·      
Vymyslet
řešení, jak to udělat, abychom nebyli v zakouřeném prostředí.

 

3.11.  Drogy

·      
Léky,
není lék jako lék, některé léky
musíme užívat, ale musíme se řídit předpisem
od lékaře.

·      
Podávání
léků.

·      
Zvířata
a lidé nemají stejné léky.

·      
Jeden
lék není na všechny neduhy.

·      
Drogy
– látky, které škodí zdraví.

 

3.12.   Cizí
lidé

·      
Nemluvit
s neznámými lidmi.

·      
Únos.

·      
Nebrat
si nic od cizích lidí.

·      
Nácvik
odmítání.

 

3.13.  Komunikační technologie

·      
Jak
nám prospívají technologie (k vyhledávání informací, spojení se světem,…).

·      
Nevhodné
programy.

·      
Jak
nám škodí IT – závislost, zkažené oči, …

·      
Kyberšikana.

 

 

3.14.  Doprava

·      
Znát
základní pravidla silničního provozu.

·      
Nebezpečí
na silnici, ulici.

 

3.15.  Logopedie

Pro podporu všestranného rozvoje
dětí v předškolním vzdělávání je do ŠVP zařazena logopedická prevence.
Logopedická prevence spočívá ve včasném předcházení poruch řeči
a všech částí sdělovacího projevu. Rozlišována je primární, sekundární a
terciární logopedická prevence.

 

Úkolem primární logopedické prevence je pozitivně ovlivňovat vývoj řeči,
správné mluvy
a komunikačních návyků.

Sekundární
logopedická prevence
se
netýká všech dětí, ale pouze těch, které spadají do tzv. rizikové skupiny a
jsou ohroženy možností narušeného vývoje řeči.

 

Terciární
logopedická prevence
je
směrována k dětem, u kterých se narušená komunikační schopnost již projevila.
Odborně prováděné logopedické činnosti mají nejenom charakter terapeutický, ale
i výchovně vzdělávací. Předcházejí negativním důsledkům narušené komunikační
schopnosti v osobnostním rozvoji dětí a snaží se zamezit opakování nebo
zhoršování komunikačních potíží.

 

Prevencí patologických jevů je
podpora dítěte k vytvoření zdravého sebevědomí,
se schopností bránit se projevům násilí, které bude umět komunikovat
s ostatními,
dokáže pomoci druhému, bude mít rozvinutou emoční inteligenci a bude empatický
k druhým.

Kritické situace společně
rozebíráme v komunitním kruhu, nebo v ranním kruhu,
kde společně s dětmi hledáme správná řešení, vysvětlujeme a hodnotíme sebe
i druhé.

 

 

 

 

4.    
Realizace
programu

Různá témata otvíráme při každodenních činnostech. Naše snaha prolíná celým
dnem
a odráží se ve všech činnostech.

Prevence se objevuje ve většině tematických blocích
jako např. lidské tělo, zdraví,
zdravá výživa, sport, zdraví a pohyb, dopravní výchova, já moje okolí, zvířata…

Do mateřské školy zveme odborníky, kteří nám pomáhají
s prevencí.

Veškeré výstupy zapisujeme do třídní
knihy.  

Příkladem dětem jde celý pedagogický sbor, který se
v této problematice dále vzdělává (DVPP, nebo samostudium).

Ve vzdělávací práci využíváme různé materiály
z internetu, pracovní listy, odborníky, …

 

5.    
Evaluace
preventivního programu

Analýza úspěšnosti naplňování cílů
bude provedena pedagogy v červnu.
Výsledky plnění programu budou vyhodnoceny a zakotveny ve vlastním hodnocení
školy.
Dílčí evaluace probíhá na pedagogických poradách, viz záznamy
z pedagogických porad.

inimální preventivní program mateřské školy

Prevence sociálně patologických jevů u dětí

Vypracovala: Mgr. Michaela Šrejberová, DiS. – zástupce ředitele

Projednáno na pedagogické radě: 29. 8. 2023

Platnost od: 1. 9. 2023      

Obsah

  1. Úvod  
  • Charakteristika mateřské školy
    • Analýza současného stavu mateřské školy
    • Spolupráce mezi pedagogy
    • Spolupráce s ostatními zaměstnanci školy
    • Spolupráce mezi pedagogy a rodiči
  • Cíle prevence v mateřské škole
    • Vytváření pravidel
    • Šikana – posilování mezilidských vztahů
    • Zdraví
    • Hygiena
    • Výživa
    • Pohyb
    • Rostliny a my
    • Zvířata a my
    • Alkohol
    • Kouření
    • Drogy
    • Cizí lidé
    • Komunikační technologie
    • Doprava
    • Logopedie
  • Realizace programu
  • Evaluace preventivního programu
  1. Úvod

Minimální preventivní program je vypracován pro potřeby mateřské školy Stárkov.
Minimální preventivní program vychází ze školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, pod názvem „Moje školka od jara do zimy“.

Vymezuje pravidla, která mají děti dodržovat při pohybu ve třídě a v chování k druhým lidem, obzvlášť
k dětem v MŠ. Dále se zabývá tématy směřujícími k etice a etiketě. Nedílnou součástí je osvojování si kultury a kulturních vzorců.

Minimální preventivní program vychází z Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí
a mládeže na období 2019 – 2027, dále je v souladu s pokyny MŠMT, č. j. 1454/2000-51, který do prevence rizikového chování zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiné násilí, rasismus, xenofobii, intoleranci, antisemitismus,
ze Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů
ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28, z Metodického pokynu MŠMT ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č. j. MŠMT – 21149/2016, také z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Příloha č. 22) Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví, nastavení systémové metodické podpory a práce s rodinou a školou či školským zařízením. (č. j. MŠMT5217/2017-1)

Minimální preventivní program podporuje zdravý životní styl a je základním nástrojem prevence. Očekávané výstupy správných společenských návyků budou naplňovány v souladu se záměry s ŠVP a bude prolínat ve všech vzdělávacích oblastech vzdělávacího programu.

Se sociálně patologickými jevy jako např. týrání, šikana, nesnášenlivost, návykové látky a ad.,
se mohou setkat děti již v předškolním věku. Proto začínáme s primární prevencí již se začátkem docházky do mateřské školy. Preventivní program je přizpůsobený pro děti všech věkových skupin.

  • Charakteristika mateřské školy

Mateřská škola Stárkov je součástí ZŠ a MŠ Stárkov. Zajišťujeme péči o děti od 3 do 7 let.

MŠ Stárkov má kapacitu 24 dětí a učitelky pracují podle ŠVP „Moje školka od jara do zimy,“ který vychází z RVP PV.

  • Analýza současného stavu mateřské školy

Co se nám daří:

  • Komunikace s rodiči – probíhá každý den (vyzvedávání dětí).
  • Zapojení rodičů a účast rodičů na společenských akcích pořádané mateřskou školou (příprava občerstvení, pomoc při přípravách, …).
  • Pro rodiče jsme připravili besedy, které napomohou v prevenci a s výchovou dětí.
  • Účast rodičů i širší veřejnosti na besedách je značná.
  • Zvelebení prostředí školy, zahrady.
  • Využití školní zahrady.
  • Využití tělocvičny (pro účely školky i pro veřejné účely).
  • Dobrá spolupráce se zřizovatelem.
  • Podařila se nám navázat spolupráce s policií – pro děti byl připraven interaktivní preventivní program.
  • Dobrá spolupráce s dalšími institucemi (SPC, PPP, hasiči,…).
  • Dobré klima školy.
  • Dobrá spolupráce mezi zaměstnanci školy.

Co se zdařilo částečně:

  • Zprovoznit internetové stránky školy. Chybí už jen stálá fotogalerie. Komunikační systém stránek je funkční.

Co se nedaří:

  • Odstranit strkání do dětí, štípání.
  • Skákání do řeči, drobné vulgarismy.
  • Netrpělivost.

Zatím jsme konkrétní případ sociálně patologických jevů v naší mateřské škole neřešili, ale nesmíme prevenci podcenit. Zvýšenou pozornost je třeba upřít na integrované dítě – spolupráce s rodinou, spolupráce s asistentkou pedagoga, komunikace s odborníky. Občas nás požádá o součinnost OSPOD.

  • Spolupráce mezi pedagogy

Jsme jednotřídní mateřská škola, kde je nutná úzká spolupráce a fungující komunikace mezi pedagogy. Jak už to bývá, občas nastane komunikační šum, proto je třeba, aby učitelka mohla navázat na práci své kolegyně, je třeba vše dobře a výstižně zapisovat do přehledu výchovné práce a zaznamenávat údaje o dětech podle dohodnutých pravidel hodnocení. 
Učitelky vzájemně komunikují, spolupracují a navazují na práci své kolegyně.
Dále probíhá úzká spolupráce mezi pedagogy a asistentkou pedagoga.

  • Spolupráce s ostatními zaměstnanci školy

Důležitou spolupráci je zapojení paní školnice do dění v MŠ. Napomáhá s hygienou u dětí, s oblékáním na pobyt venku, se stolováním, vydává stravu dětem.

  • Spolupráce mezi pedagogy a rodiči

Rodiče mají možnost řešit neodkladné záležitosti při předávání dětí, nebo si domluvit schůzku na konkrétní datum a čas. Ke komunikaci s rodiči nejčastěji používáme osobní setkání, další možností je využití telefonu, či mailu. 

Rodiče dostávají informace osobně při předávání dětí, nebo informace vyvěšujeme na vchodových dveřích do mateřské školy, popřípadě na internetových stránkách školy.

Individuální konzultace si rodiče domlouvají dle potřeby s pedagogy. Nemáme určeny konkrétní konzultační hodiny, protože je lépe domluvit se s rodiči, dle jejich možností. Rodičům se snažíme vycházet maximálně vstříc, aby spolupráce a komunikace mezi pedagogem a rodičem byla efektivní a účinná.

Úzká spolupráce s rodiči:

  •  vzájemná informovanost,
  • společné aktivity v MŠ – besedy na téma požární prevence, školní zralost a připravenost, setkání se zastupiteli města, řešení otázek ohledně školství, besídky, tvoření, společenské akce – adventní setkání, Čarodějnické slavnosti, Zahradní slavnosti apod.
  • Cíle prevence v mateřské škole

Program je přizpůsoben pro všechny děti v MŠ (heterogenní třída).

Cíle MPP jsou především ve:

  • výchově ke zdravému životnímu stylu, podněcování dětí k uvědomění si zodpovědnosti za své zdraví a za životní prostředí,
  • vytváření žebříčku hodnot s důrazem na život bez drog, násilného a diskriminačního chování,
  • posilování duševní odolnosti vůči stresu a negativním zážitkům,
  • minimalizaci výskytu sociálně patologických jevů,
  • nabízení účasti, po dohodě s rodiči, dětem aktivity na školních i mimoškolních aktivitách a vytváření pozitivní motivace pro zapojení dětí do školních i mimoškolních aktivit,
  • předávat dětem informace z oblasti návykových látek a zdravého stravování,
  • posilovat pozitivní sociální klima a tím pozitivní vztahy v kolektivu dětí,
  • seznámit děti s multikulturní výchovou,
  •  mít správný režim dne,
  • znát zásady slušného chování,
  • umět říci „ne,“
  • naučit se rozlišovat dobré a špatné,
  • umět čelit tlaku vrstevníků,
  • umět se sebeovládat.
  • Vytváření pravidel

V mateřské škole jsou vytvořena a vystavená pravidla chování dětí. Pravidla děti spoluvytvářejí a učí se je chápat a dodržovat. Pravidla vycházejí ze školního řádu mateřské školy.
Pravidla jsou vytvořena tak, aby je děti vizuálním pohledem pochopily – piktogramy.

Naše pravidla:

  • Neběháme ve třídě, po chodbě, po schodech, v šatně (možnost úrazu) = šnečkové pravidlo.
  • Ve třídě, v šatně nekřičíme (šetříme si sluch, nerušíme ostatní děti při hře, či řízených činnostech) = ouškové pravidlo.
  • Spory mezi sebou neřešíme rukama, ale slovem a přátelskou dohodou, neubližujeme si = kamarádské pravidlo.
  • Nemluvíme vulgárně, hrubě = pusinkové pravidlo.
  • Uklízíme hračky na své místo = ručičky nám pomáhají.
  • Neničme úmyslně kamarádovi hru.
  • Umíme poprosit a poděkovat.
  • Stolečkové pravidlo.
  • Chráníme přírodu. 
  • Pravidla při pobytu na zahradě (tyto pravidla opakujeme pravidelně před pobytem
    na zahradě).
  • Šikana – posilování mezilidských vztahů
  • Upevňovat obecně uznávané hodnoty a postoje společenského života.
  • Pěstovat úctu k životu (stáří x mládí, fauna a flóra…).
  •  Posilovat a rozvíjet zdravé vrstevnické vztahy.
  •  Podporovat v dětech jejich přirozenou potřebu poznávat nové.
  • Posilovat hodnotu vzdělání.
  •  Účinně a profesionálně postupovat při rozpoznání šikany.

Ochrana dětí před šikanou v předškolním vzdělávání

Empirické zkušenosti potvrzují, že šikana se může objevovat už v mateřské škole (dále jen „MŠ“). Vyskytují se tam prvky šikany a spíše zárodečná stadia tohoto destruktivního fenoménu.
Nicméně skrytá a neléčená počáteční šikana působí i zde velké škody a trápení, které zasáhnou děti, rodiče i pedagogy.

Škola musí zabezpečit minimální požadavky na ochranu dětí před šikanou. Po odborném
a bezpečném rozkrytí šikany pedagog zvolí podle situace vhodný způsob nápravy, např.:

rozhovor s dítětem, které ubližuje – pedagog využije opatření, která v MŠ fungují,
např. srozumitelně sdělí dítěti, že porušilo stanovená pravidla, vede jej v sociálně žádoucích projevech, navrhuje a ukazuje mu adekvátní varianty v projevech chování; samozřejmě, jakmile je to možné, ocení jeho zlepšení;

zavedení ochranného režimu oběti – v počátku pro jistotu MŠ nastaví přísnější dozor;
v některých komplikovanějších případech oběť a útočníka v rámci možností od sebe oddělí; není vhodné konfrontovat agresora s obětí;

práce se skupinou – MŠ využije intervenční program, v němž děti získávají žádoucí vzory chování a zároveň se mohou „dotknout“ pocitů toho, komu je ubližováno; vhodné jsou činnosti podporující spolupráci, při nichž nejsou vítězové a poražení; využít se dají rovněž pohádky či příběhy a jejich dramatizace;

rozhovor se zákonnými zástupci dítěte agresora – proběhne až tehdy, když je situace zmapovaná; důležitá je maximální snaha získat je pro spolupráci; nejbezpečnější je, když rozhovor provede pracovník MŠ; rozhovor rodičů oběti s rodiči agresora je velmi rizikový.

Škola může zvolit i kombinaci výše uvedených metod.

Škola zajišťuje podporu a rozvoj pro své pedagogy v podobě kontinuálního plánu dalšího vzdělávání.

Spolupráce s rodiči je velmi úzká a doposud bezproblémová a osvědčilo se nám operativní řešení i drobných problémů hned v začátku. Rodiče i pedagogové svým vlastním jednáním modelují a podporují prosociální chování.

  • Zdraví
  • Vymezit zdravé a škodlivé potraviny.
  • Vědět rozdíl mezi pojmy zdraví x nemoc.
  • Vyvodit a pochopit pojem – tělesná pohoda, duševní pohoda a sociální.
  • Umět říci, že nás něco bolí a kde.
  • Hygiena
  • Upevňovat hygienické návyky u dětí. 
  • Nebezpečí nákaz.
  • Dodržování hygienických návyků (mytí rukou, používání toalety, umět smrkat
    do kapesníků, hygiena vlasů, ….)
  • Výživa, stravování a stolování
  • Jídla zdravá a škodlivá.
  • Pitný režim.
  • Stolování.
  • Pohyb
  • Vedení dětí ke zdravému pohybu.
  • Předcházení úrazů.
  • Rostliny a my
  • Umět rozpoznat některé léčivé rostliny.
  • Nebezpečné rostliny a plody.
  • Chráníme přírodu.
  • Zvířata a my
  • Umět rozpoznat domácí zvířata, zvířata ze ZOO, lesní zvěř.
  • Chráníme zvířata.
  • Ohrožená zvířata.
  • Zvířata, která ohrožují naše zdraví (klíště, jedovatý had, …)
  • Alkohol
  • Primárním úkolem je zjistit základní znalosti dětí o alkoholu a jaké mají zkušenosti s užíváním alkoholu – rodiče, ve svém okolí.
  • Nebezpečí při požívání alkoholu.
  • Kouření
  • Co lidem způsobuje kouření – nemoci, ohrožují druhé lidi.
  • Proč lidé kouří.
  • Vymyslet řešení, jak to udělat, abychom nebyli v zakouřeném prostředí.
  • Drogy
  • Léky, není lék jako lék, některé léky musíme užívat, ale musíme se řídit předpisem od lékaře.
  • Podávání léků.
  • Zvířata a lidé nemají stejné léky.
  • Jeden lék není na všechny neduhy.
  • Drogy – látky, které škodí zdraví.
  •  Cizí lidé
  • Nemluvit s neznámými lidmi.
  • Únos.
  • Nebrat si nic od cizích lidí.
  • Nácvik odmítání.
  • Komunikační technologie
  • Jak nám prospívají technologie (k vyhledávání informací, spojení se světem,…).
  • Nevhodné programy.
  • Jak nám škodí IT – závislost, zkažené oči, …
  • Kyberšikana.
  • Doprava
  • Znát základní pravidla silničního provozu.
  • Nebezpečí na silnici, ulici.
  • Logopedie

Pro podporu všestranného rozvoje dětí v předškolním vzdělávání je do ŠVP zařazena logopedická prevence. Logopedická prevence spočívá ve včasném předcházení poruch řeči a všech částí sdělovacího projevu. Rozlišována je primární, sekundární a terciární logopedická prevence.

Úkolem primární logopedické prevence je pozitivně ovlivňovat vývoj řeči, správné mluvy a komunikačních návyků.

Sekundární logopedická prevence se netýká všech dětí, ale pouze těch, které spadají do tzv. rizikové skupiny a jsou ohroženy možností narušeného vývoje řeči.

Terciární logopedická prevence je směrována k dětem, u kterých se narušená komunikační schopnost již projevila. Odborně prováděné logopedické činnosti mají nejenom charakter terapeutický, ale i výchovně vzdělávací. Předcházejí negativním důsledkům narušené komunikační schopnosti v osobnostním rozvoji dětí a snaží se zamezit opakování nebo zhoršování komunikačních potíží.

Prevencí patologických jevů je podpora dítěte k vytvoření zdravého sebevědomí, se schopností bránit se projevům násilí, které bude umět komunikovat s ostatními, dokáže pomoci druhému, bude mít rozvinutou emoční inteligenci a bude empatický k druhým.

Kritické situace společně rozebíráme v komunitním kruhu, nebo v ranním kruhu, kde společně s dětmi hledáme správná řešení, vysvětlujeme a hodnotíme sebe i druhé.

  • Realizace programu

Různá témata otvíráme při každodenních činnostech. Naše snaha prolíná celým dnem a odráží se ve všech činnostech.

Prevence se objevuje ve většině tematických blocích jako např. lidské tělo, zdraví, zdravá výživa, sport, zdraví a pohyb, dopravní výchova, já moje okolí, zvířata…

Do mateřské školy zveme odborníky, kteří nám pomáhají s prevencí.

Veškeré výstupy zapisujeme do třídní knihy.  

Příkladem dětem jde celý pedagogický sbor, který se v této problematice dále vzdělává (DVPP, nebo samostudium).

Ve vzdělávací práci využíváme různé materiály z internetu, pracovní listy, odborníky, …

  • Evaluace preventivního programu

Analýza úspěšnosti naplňování cílů bude provedena pedagogy v červnu.
Výsledky plnění programu budou vyhodnoceny a zakotveny ve vlastním hodnocení školy.
Dílčí evaluace probíhá na pedagogických poradách, viz záznamy z pedagogických porad.